O farmě Bláto
Farma Bláto je vyhlášená výrobou tvrdých a polotvrdých zrající sýrů s Alpskou kulturou, z kvalitního mléka z pastvy podle několik set let starých receptur. Sýraři se o ně po několik měsíců starají ve zracích místnostech v útrobách kamenného statku. Než se dostane sýr na Váš stůl, projde až stokrát jejich rukou. Každodenní péče se nakonec odráží v neskutečný gurmánský zážitek. Farmu vede rodina Pavla Šicha – výtvarníka, který zde nechává otisk v každé citlivě zrekonstruované budově a obnovuje tak duch prvorepublikového statku.
O vzniku farmy říká sám Pavel Šich toto
„Vize rodinné Farmy Bláto se začala formovat již v roce 1998, kdy jsme jako mladí nadšenci, já ještě jako student Akademie výtvarných umění a má žena Kačka jako absolventka zemědělské školy, podnikli cestu z města Prahy do malé vísky Žíšov na Kutnohorsku. Městské tempo a všudypřítomný hon za domnělým úspěchem, zakončený kulturním zážitkem v nákupním košíku v supermarketu, se stal pro nás zcela nestravitelný. S mladickým nadšením jsme se vrhli do rekonstrukce zchátralého mlýna a rybníka. Zcela jsme propadli rytmu přírody a životu na venkově. Nejprve jsme se začali věnovat chovu ryb a později, od roku 2012 jsme rozšířili naši zemědělskou činnost do nedaleké obce Bláto, kde jsme začali rekonstruovat bývalý areál zpustošeného statku. Hospodaření na farmě jsme zaměřili na pastevní chov krav s mléčnou produkcí, rostlinnou výrobu udržitelným přístupem ke krajině a faremním zpracování mléka ihned po nadojení. Chováme krávy Brown Swiss a Jersey s plemenářským cílem čisté produkce A2 mléka s genotypem BB kappa kasein bílkoviny. Takové mléko je lépe stravitelné pro lidský organismus, nezpůsobuje intoleranci k laktóze či různá zánětlivá onemocnění, jako běžně dostupné klasické mléko A1. Na statku také chováme kozy, oslíka, všemožnou drůbež.
Našim zvířatům se věnujeme s lázeňskou péčí a oni nám za to oplácejí v létě výborným a kvalitním mlékem z pastvy, nebo v zimě pohoda mlékem ze statku. Letní mléko z pastvy je prospěšné zejména díky zvýšenému podílu vitamínů a omega 3 mastných kyselin. Naše krávy jsou v létě pasené na jetelotravním a lučním porostu s individuálním příkrmem dle věku a doby laktace. Přes zimní období jsou pastviny už jen výběhem, a tak krmnou dávku mícháme z pícnin a obilovin z vlastní šetrné a udržitelné produkce. Není pro nás důležitá kvantita, ale kvalita mléka a zdraví našich zvířat.“
Krávy
Abychom dokázali vyrobit kvalitní mléčné produkty, je kromě zajištění pohody zvířat a přirozené stravy dobytka, důležité vybrat vhodné mléčné plemeno a dojnice nesoucí genetický typ kappa kaseinu s alelou B. Vsadili jsme tedy na dva čistokrevné chovy skotu. Hlavní nosnou produkci jsme zaměřili na plemeno Brown Swiss (Švýcarský hnědý skot). Toto plemeno je jedním z nejstarších kulturních plemen skotu, se středním až větším tělesným rámcem. Přibližná hmotnost dospělých krav je 550 – 650 kg a kohoutková výška 135 – 140 cm. Je to plemeno, které dobře zpracovává objemná krmiva z pastvy. Předností tohoto plemene je především nenáročnost, dobrý zdravotní stav zvířat, pevná konstituce spolu s velmi dobrými končetinami a dlouhověkost, i více jak 12 laktací. Dalším čistokrevným plemenem našeho chovu je Jerseyský skot. Patří k nejstarším dojným plemenům na světě, je známé ze zpráv po šest století. V Anglii bylo známé před rokem 1771 a těšilo se oblibě pro svou mléčnou produkci vhodnou pro výrobu másla. Skot z ostrova Jersey byl běžně označován jako Alderney, později pak jen jako Jersey. Jde o fyzicky nejmenší dojné plemeno na světě, po staletí se jeho mléko využívá k výrobě sýrů díky nejvyššímu obsahu tuku a bílkovin ze všech dojných plemen.
Ryby
Našeho žíšovského kapra prodáváme pravidelně jednou ročně o Vánocích na Farmě Bláto a je to vyhlášená delikatesa. Chovu ryb se věnujeme nejdéle. První krůčky v rybníkářství jsme podnikli v roce 1998. Od té doby jsme ušli dlouhou cestu s rekonstrukcí a výstavbou rybího hospodářství se současnou roční produkcí 7 t ryb. Ryby chováme NE intenzivně, se zaměřením na přirozenou stravu. Rybník nepřesazujeme, nasazujeme jen takové množství ryb, aby se zachoval potřebný výživový koloběh rybníka. Každý den kontrolujeme zooplankton a podle něj řídíme dokrmování. V případě že je plankton na ústupu, zvýšíme krmnou dávku ječmene, nebo pšenice. Zájem ryb potom směřuje na lehce přístupnou potravu a zooplankton se má šanci rozmnožit. V případě že je planktonu dostatek, nepřikrmujeme. Tím jsme docílili maximální zachování přirozené stravy ryb, jejich maso je pevné, s minimálním obsahem tuku a podkožního tuku a to i Kaprů. Ryby vyrůstají v průtočném odbahněném rybníce a jejich maso voní čerstvostí. Chováme zejména kaprovité ryby, jako je Kapr a Amur. Chováme také Candáty, Štiky, Líny, Okouny a Úhoře.
Kozy
S chovem koz jsme začali v roce 2012. Nejprve jsme chovali míšenky, postupem času zaměřujeme chov na podílové Anglonubijské kozy. Je to zajímavé a vysoce efektivní plemeno, které bylo vyšlechtěno na Britských ostrovech křížením indických a súdánských koz s anglickými mléčnými plemeny. Plemeno je velkého tělesného rámce s pevnou konstitucí, na vysokých nohách, s typickou klabonosou hlavou a širokýma svislýma ušima. Plemeno se vyznačuje vysokou plodností, výbornou mléčnou užitkovostí a kvalitou mléka. Kozy se na farmě dobře etablovaly a staly se kromě mléčné produkce, všudypřítomnými zvídavými společníky, se kterými se opravdu nenudíme.
Drůbež a ostatní
Slepice, kachny, husy, pávi, králíci. Za zmínku stojí chov slepic, které žijí na volno a každý den nás obdaří více jak dvěma desítkami vajec, které nám pohodlně pokryjí vlastní spotřebu a zbude i pro přátele a věrné zákazníky.
